ROCK HISTORY 1990

Devadesátá léta byla pestrá i divoká, ale jejich skicu už slyšíme z alb, která vyšla na prahu poslední dekády 20. století. O slovo se za Atlantikem hlasitě hlásil grunge, i když v roce 1990 to z žánrozvěstů připomněli prvním albem Facelift jen Alice In Chains. O kus níž v Kalifornii prošlapávali rockové alternativě cestu Jane’s Addiction, na východním pobřeží dále vyzrávala tvorba noiserockových průkopníků Sonic Youth a posluchači univerzitních rádií si užívali syrové, leč melodické písničky bostonských Pixies. Nezahálely ani starší ročníky. Poklona Andymu Warholovi na albu Songs For Drella svedla dohromady rozhádané solitéry, jakými byli Lou Reed a John Cale. Povedené desky nabídli také Neil Young & Crazy Horse či The Allman Brothers Band, kteří inspirovali i čerstvé debutanty The Black Crowes. Dveře world music dále pootevřel Paul Simon, který na multiplatinovém albu The Rhytm Of The Saints propojil své krajánky s brazilskými i africkými tradicionalisty. Duchy šedesátých let vyvolávali už samostatně Bob Dylan a Grateful Dead, kteří o něco dříve spojily síly na společných koncertech. Krátkou existenci druhým albem s mystifikačním názvem Vol. 3 uzavřela americko-britská superskupina Traveling Wilburys.

Odlišnou rockovou tvář nastavovali muzikanti z Britských ostrovů. Bateriemi syntezátorů stavěli mosty mezi popem a rockem mladí muži v černém Depeche Mode. Úspěšným exportním artiklem bylo i album Painkiller, v diskografii Judas Priest vůbec nejrychlejší a nejtvrdší. Barvy klubových kytarovek hájili Ride, tehdy ještě protagonisté shoegaze, již chytlavými melodiemi a rockovou energií posunuli směrem k nastupujícímu britpopu. Gusto posluchačů tříbily nové podněty a ohlas alba Heaven Or Las Vegas předznamenal přestup skotského tria Cocteau Twins od kultovního nezávislého labelu 4AD k velkému vydavatelství. Z lidové tradice čerpali pro svůj celtic rock The Pogues, posílení v obsazení o irské muzikanty, a Zelený ostrov už naplno reprezentovala rebelka Sinéad O’Connor, kterou singl s coververzí Princeovy pozapomenuté Nothing Compares 2U posunul na výsluní hitparád v řadě zemí. Společenství národů neboli Commonwealth posílili také australské stálice: s povedenými alba se přihlásili Nick Cave & The Bad Seeds, AC/DC a Midnight Oil.

V Rock History 1990 je poprvé a zřejmě naposledy nadproporčně zastoupená domácí produkce. Dobrých důvodů bylo víc. Vladimír Mišík s Etc... dostali na řadovce 20 deka duše příležitost odmáznout část restů z počátku osmdesátek a po osmi letech se k albovému debutu propracoval Arakain, aby přispěl milníkem do vínku tuzemského metalu. Ale hlavně – první svobodný rok umožnil do studia vyrazit skupinám, jež by před listopadem 1989 ideologickým sítem neprošly, a když ano, leda za cenu cenzorských zásahů. Monopol státních vydavatelství padl a najednou bylo z čeho vybírat. Vše se nám do „globální“ ročenky nevešlo, ale kupříkladu příběh Oceánu a jeho debutu Dávná zem jste si už mohli přečíst v Rock History 1991.

PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR