ROCK HISTORY 1980

Devatenácté vydání Rock History vznikalo v nelehké době, kdy se po jarní stopce vrátil nechtěný „čínský import“ v podzimních měsících zpátky jako bumerang a na úvod editorialu patří můj velký dík redakci i všem autorům, kteří se k nepříliš komfortnímu termínu posunuté uzávěrky postavili čelem.

Ročník 1980 se vymyká nadproporčním zastoupením žánrů hard & heavy, protože Nová vlna britského heavy metalu se vzedmula do výšky, které občas neodolala ani první pětka oficiálního albového žeb - říčku. Byl to případ šesté řadovky British Steel, kterou se blýskli Judas Priest, debutu Iron Maiden, ale i žánrově šířeji rozkročené „čtyřky“ Ace Of Spades, jež byla v kariéře Motörhead nejúspěšnější. Ostrovní kritika zůstala v bilančních soudech po Silvestru rezervovanější, ale jinak to viděli čtenáři Melody Makeru, jež v kategorii Nejjasnější naděje 80. let pasovali na vítěze skupinu Saxon. Na medailových pozicích následovaly rockové divoženky Girlschool a právě Iron Maiden. Ve formě však byla i zavedená jména ze staré školy. Mistři temnot Black Sabbath pro album Heaven And Hell oslovili amerického zpěváka Ronnieho Jamese Dia a transatlantické spojení zafungovalo. Nad očekávání si však vedl ztracený syn Ozzy Osbourne s první sólovkou Blizzard Of Ozz. Australští AC/DC po smrti zpěváka Bona Scotta našli pro album Back In Black nástupce v Brianu Johnsonovi.

Punk už sice zčásti vyklidil pozice, ale The Clash se po dvojalbovém majstrštyku London Calling do roka a do dne přihlásili s trojalbem Sandinista!, které nabídlo ještě pestřejší mix hudebních stylů. Punkový strom se však rozrůstal o další, leckdy ještě ostřejší kapely, což platilo pro sanfranciské Dead Kennedys, jejichž debut Fresh Fruit For Rotting Vegetables u nás o sedm let později zdomácněl díky polské licenci. Labutí písní skupiny Joy Division bylo druhé studiové album Closer, po jehož vydání si za pár týdnů sáhl na život frontman Ian Curtis. Slogan nealbového singlu Love Will Tear Us Apart se vyplnil doslova. Ztrátám v roce 1980 nebyl konec, spekulace o reunionu The Beatles ukončila vražda Johna Lennona, od níž 8. prosince uplynulo čtyřicet let. Bývalý Beatle si zájem médií o páté album Double Fantasy, o něž se podělil půl napůl s Yoko Ono, stihl užívat pouhé tři týdny.

Povedená alba napříč různými styly nabídli na evropské straně Atlantiku kupříkladu Kate Bush či The Cure, Dire Straits, The Police, Pretenders, Queen, irští U2 i začínající UB40. Zatímco Genesis s desátým albem Duke vzali hitparády útokem, trvanlivějším počinem zůstává s časovým odstupem třetí sólovka Petera Gabriela (zvaná podle titulní fotografie Melt), jež ovlivnila nejen další kariéru prvního frontmana Genesis, ale i příští podobu rocku vůbec. Bohatou úrodu nezůstala na prahu osmé dekády ani Severní Amerika. Tady drželi prapor nové vlny Talking Heads se čtvrtým albem Remain In Light, které bodo - valo v anketách po celém světě. Esenci rockového písničkářství nabídl na dvojalbu The River Bruce Springsteen se skvěle sehraným E Street Bandem a vstříc svým posluchačům na albu Permanent Waves vykročilo také kanadské progrockové trio Rush.

Ze skromnější domácí nabídky vyčnívá nadčasové album Vladimír Mišík / Etc… 2. Hlavně příslibem do budoucna byl návrat Michala Prokopa s obnovenou skupinou Framus 5 na albu Holubí Dante. Za poslech stojí i druhá alba Petry Janů (Exploduj!) a Katapultu (2006), jež nepřeslechnutelně ovlivnila spolupráce s Otou Petřinou, který si rozuměl nejen se svými kytarami, ale i studiovou technikou. I po letech mrzí tahanice o (taktéž druhé) česky zpíva - né album C&K Vocalu, jehož hudební základy nesly opět pečeť kvality Petřinových kytar.

Děkujeme čtenářům Rock History za důvěru i trpělivost a přejeme všem krásné Vánoce a do nového roku 2021 hodně zdraví!

PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR